Sbíráme podpisy pro petici na zákaz biometrického šmírování. Petice má za cíl nasbírat 1 milion podpisů a již podepsalo 54404. Podepsat jí můžete zde

• Aby byla iniciativa úspěšná je třeba nasbírat minimálně 1 000 000 podpisů z minimálně 7 členských států Unie. Zároveň existuje minimální počet podpisů z každého státu. Aby se Česká republika započítala do oněch 7 států, musíme u nás shromáždit minimálně 14 805 podpisů. Máme na to čas do 17. února 2022.
• Pokud budeme úspěšní a získáme dostatek podpisů, bude následovat ověření podpisů v jednotlivých členských státech. U nás toto ověření provádí Ministerstvo vnitra. Kontrola může vycházet například z namátkového ověření části prohlášení.
• V případě bezproblémového ověření předloží organizátoři iniciativu Evropské komisi. Následovat bude setkání organizátorů iniciativy a zástupců Komise. Předmětem setkání bude strukturovaná diskuse o tématu iniciativy, aby měla Komise jistotu, že plně chápe cíle iniciativy a mohla připravit svou odpověď. Komise následně informuje o iniciativě Evropský parlament, Radu EU, Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů a všechny národní parlamenty v EU.
• Po setkání s Komisí budou mít zástupci iniciativy možnost uspořádat veřejné slyšení o iniciativě na půdě Evropského parlamentu. Parlament může také vést na téma iniciativy rozpravu na plenárním zasedání a přijmout k ní usnesení.
• Konečně Komise vydá sdělení, v němž uvede, zda se na základě iniciativy chystá přijmout opatření či nikoli, a také odůvodnění a časový plán zavedení případných opatření. Opatření může mít podobu nového právního předpisu nebo i opatření nelegislativní povahy. Nutno zdůraznit, že Komise není na základě iniciativy povinna navrhnout přijetí nového právního předpisu.
• Všechny uvedené kroky by se měly stát během jednoho roku od úspěšného ukončení sběru podpisů.

• Naše kampaň není běžnou nezávaznou internetovou peticí, kde sice stačí vyplnit např. pouze jméno a příjmení, ale petice nemá jakékoli oficiální účinky.
• V tomto případě se jedná o oficiální Evropskou občanskou iniciativu, kde v případě dostatečného počtu nasbíraných podpisů je Evropská komise povinna jednat - viz “Co se bude dít, až budeme mít dost podpisů”.
• Všechny podpisy musejí být oficiálně ověřeny členskými státy za účelem vyloučení falešných podpisů, případných více podpisů od jednoho občana apod. Bez této kontroly nelze sesbírané podpisy považovat za platné. Podpisy nelze kontrolovat jinak než prostřednictvím sbíraných osobních údajů, nelze sbírat pouze jméno a příjmení a např. e-mailovou adresu.
• Domácím ekvivalentem je náš zákon o právu petičním, který pro každý podpis vyžaduje jméno, příjmení a bydliště podepisujícího.
• Z principu platí, že žádná petice, aby měla patřičnou váhu, nemůže být anonymní. Bez osobních údajů nelze ověřit počet signatářů, příslušnost ke členskému státu apod.

• Typy osobních údajů, které od vás potřebujeme, jsou stanoveny nařízením o Evropské občanské iniciativě. Nemáme jakýkoliv vliv na určení typů sbíraných osobních údajů. V České republice se tak jedná o jméno, příjmení, typ osobního dokladu a jeho číslo.
• Můžete nám také poskytnout Vaši e-mailovou adresu, abychom vás mohli o iniciativě informovat. Poskytnutí e-mail je však zcela dobrovolné a není podmínku připojení podpisu pod iniciativu.

• Veškerá podepsaná prohlášení o podpoře iniciativy a veškeré jejich kopie vymažeme nejpozději jeden měsíc po předložení iniciativy Komisi nebo nejpozději 21 měsíců po začátku sběru podpisů, podle toho, co nastane dříve.
• Národní orgány, které ověřují podpisy, jsou povinny veškeré údaje smazat do tří měsíců od ověření podpisů.
• Pouze pokud by snad probíhalo nějaké právní nebo správní řízení vztahující se k naší iniciativě (např. v případě neoprávněného neuznání podpisů), můžeme vaše údaje uchovávat delší dobu, a to do doby uplynutí jednoho měsíce od skončení případných řízení.
• E-mailové adresy uchovávané na základě vašeho souhlasu budeme uchovávat a informovat o aktivitách spojených s iniciativou a dalšími projekty do doby, než poskytnutý souhlas odvoláte. Možnost souhlas odvolat je vám poskytnuta v každém e-mailu, který obdržíte, popř. Můžete svůj souhlas prostřednictvím e-mailu zaslaného na adresu info@reclaimyourface.eu.

• Údaje spojené s podpisem iniciativy jsou uchovávány šifrované na zabezpečených serverech v Německu. Systém byl verifikován a schválen německým Federálním úřadem pro informační bezpečnost.
• Více informací o zpracování osobních údajů můžete nalézt zde: reclaimyourface.eu/privacy-policy

• Hromadné biometrické sledování či monitorování je necílené (plošné) sledování (typicky na veřejných místech), při němž jsou zpracovávány i tzv. biometrické osobní údaje. Takto získané biometrické údaje jsou následně porovnávány a propojovány s dalšími osobními údaji v jiné databázi, čímž dojde k identifikaci sledovaných osob.
• Biometrické osobní údaje jsou fyzické a fyziologické znaky nebo znaky chování, které umožňují jedinečnou identifikaci osoby. Dle článku 4, odst. 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)
• Mezi takové údaje můžeme zařadit např. otisk prstu, otisk dlaně, rozpoznání obličeje, DNA, geometrii rukou, rozpoznání duhovky, rozpoznání sítnice, rytmus psaní, chůze, hlas a mnoho dalších údajů.

• Hromadné biometrické sledování porušuje základní práva a svobody každého sledovaného jednotlivce. Je nepravděpodobné, že takové sledování může splnit všechny právní podmínky, aby mohlo být považováno za zákonné.
• S používáním hromadného biometrického sledování jsou spojena značná rizika v podobě zvyšování mocenské nerovnováhy, diskriminace, rasismu, nerovností a autoritářské společenské kontroly. Výzkum prokázal, že lidé tmavé pleti jsou systémy automaticky vyhodnocováni jako více agresivní než lidé světlé pleti. Tato rizika nemůže vyvážit jakákoli tvrzená výhoda, kterou má biometrické sledování přinášet.
• Fungování biometrického sledování založené na algoritmech lze jen obtížně veřejně kontrolovat. S tím souvisí problematika chybovosti celé technologie. Biometrická identifikace je založená na pravděpodobnosti, kdy je daná osoba identifikována pouze s určitou pravděpodobností jistotou. Přesnost identifikace osoby např. podle otisků prstů závisí na věku osoby a je ovlivněná jejím stárnutím.
• Rovněž je prokázáno, že biometrická podobnost mezi sourozenci nebo příbuznými je pro biometrické systémy matoucí. CO je naprosto alarmující, je zjištění, že u lidí tmavé pleti je chybovost systémů neporovnatelně vyšší než u lidí se světlou pletí.
• V roce 2017 londýnská policie testovala systém na automatické rozpoznávání obličejů během pouličního festivalu. Výsledkem bylo 98 % chybně identifikovaných osob. Důsledky pro chybně identifikovanou osobu mohou být přitom naprosto fatální (obvinění z trestního činu apod.).
• Značné je rovněž riziko možného zneužití zpracovávaných extrémně citlivých informací. Klasické heslo lze v případě porušení zabezpečení změnit, kompromitovaná biometrická informace ze své podstaty nikdy změnit nebo zrušit naopak nelze.
• Rovněž nelze ignorovat názor veřejnosti, kdy pouze 16 % občanů ČR je ochotno sdílet svoji podobiznu se státem pro identifikační účely.

• Výslovná a jasná právní úprava hromadného biometrického sledování bohužel chybí. I přesto lze identifikovat národní, evropské i mezinárodní předpisy, které na tuto oblast dopadají.
• Je třeba zdůraznit, že právo na soukromí patří mezi základní lidská práva, které je chráněno českou Listinou základních práv a svobod, Listinou základních práv Evropské unie a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv (na jejím základě vznikl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku). Obecným pravidlem pak je, že do práva na soukromí lze zasáhnout pouze na základě zákona, zásah musí být vhodný a nezbytný a konečně musí být proporcionální.
• Dosavadní využívání biometrických technologií splnění těchto právních kritérií zatím neprokázala. Plošné zpracování biometrických údajů získaných na veřejných prostranstvích nelze z hlediska ochrany lidských práv ospravedlnit.
• Pravidla na ochranu základních práv musí respektovat i standardní předpisy, ať už unijní či národní. Na úrovni EU je biometrické sledování upraveno v GDPR a související Směrnici o ochraně údajů v oblasti prosazování práva. Podle těchto předpisů patří biometrické údaje mezi zvláště citlivé osobní údaje, které jsou chráněny více než např. jméno a příjmení.
• GDPR povoluje biometrické sledování prakticky pouze na základě souhlasu. Získání platného souhlasu při necíleném sledování je však z logiky věci vyloučeno. GDPR dále výslovně zakazuje jakákoli automatizovaná rozhodnutí založená na využívání jakýchkoli osobních údajů. Směrnice, která typicky dopadá na policejní sledování, rovněž stanoví, že zpracování osobních údajů (tedy i biometrické sledování) musí být prováděno zákonným a korektním způsobem a musí splňovat podmínku nezbytnosti.
• Na české úrovni lze aplikovat především zákon o zpracování osobních údajů (doplňuje GDPR), občanský zákoník (část o ochraně osobnosti) a pak předpisy o policii a zpravodajských službách. Lze očekávat, že právě předpisy o policii a o zpravodajských službách budou při zavádění biometrického sledování primárně využívány.
• Vzhledem k velmi neurčité formulaci znění obou novel, které hovoří pouze o možnosti zpracovávat digitální fotografie a identifikátory umožňující propojení do příslušných registrů státní správy, bez toho, aby bylo v textu zákona vymezeno o fotografie jakých osob může jít, jakým způsobem mají být využívány, a že by tato pravomoc měla sloužit k provádění biometrické identifikace, je otázkou, jestli lze takovou právní úpravu považovat za dostatečný právní základ pro využití biometrické identifikace při sledování veřejných prostor.

• Obecné usnesení Inspirovat se lze v San Franciscu (USA), kde přijali v roce 2019 obecné usnesení, na jehož základě město zakázalo využívání softwaru pro rozpoznávání obličeje. Zákaz se vztahuje na místní policii a městské organizace, např. dopravní podnik. Obdobné usnesení může přijmout i obecní zastupitelstvo v ČR. Provedením zákazu by pak byla pověřena rada či starosta obce, kteří mohou přijmout související opatření. Zákaz se může vztahovat na samotný úřad, organizační složky, městské společnosti, příspěvkové organizace a obecní (městskou) policii.
• Usnesení kontrolního výboru V případě nedostatku hlasů v samotném zastupitelstvu se lze pokusit prosadit usnesení odmítající biometrické sledování v kontrolním výboru. Mezi pravomoci kontrolního výboru mj. Patří i kontrola dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti. Na základě této pravomoci si lze představit přijetí usnesení odmítající biometrické sledování s tím, že použití této technologie je v rozporu právními předpisy - viz výše.
• Rozpočtová položka V pravomocích zastupitelstva obce je i schvalování rozpočtu obce. Lze tak doporučit hlasovat proti přijetí rozpočtu nebo rozpočtového opatření, které obsahuje položku pro nákup techniky, software či služeb sloužící k biometrickému sledování.
• Zákaz uzavřít smlouvu Zastupitelstvo může přijmout usnesení, kterým starostovi obce uloží neuzavírat smlouvu na nákup techniky, software či služeb sloužících k biometrickému sledování.
• Petice, zapojení veřejnosti S ohledem na závažné důsledky, které použití biometrického sledování může pro občany mít, je v případě nedostatku hlasů v zastupitelstvu možné iniciovat petici občanů, vytvořit osvětovou kampaň upozorňující na rizika biometrického sledování, různé happeningy apod.

• Na stránce How normal am I? (pouze v angličtině) je ukázková hra která ukazuje co mohou algoritmy z kamerového záznamu vaší tváře zjistit.