Zahraniční politika stojící na hodnotách

Ukažme světu, že máme páteř. Aktivní zahraniční politikou znovu prokazujme smysl pro demokracii, lidská práva nebo klimatickou odpovědnost.

Takhle to dál nejde

Tradice aktivní, odpovědné a humanistické politiky je upozaděna. Stejně tak důraz na lidská práva. Česká zahraniční politika je roztříštěná mezi několik aktérů. To vše se odehrává v době, kdy Česko čelí nepřátelskému působení nedemokratických režimů z Ruska a Číny.

V čem je problém

Naše zahraničněpolitická orientace vychází ze zakotvení České republiky v euroatlantickém prostoru, v Evropské unii a NATO. Musíme zaujmout sebevědomý a proaktivní přístup k výhodám i závazkům členství a být zodpovědným partnerem.

Pro Česko je nesoulad v zahraniční politice mezi prezidentem, premiérem, ministrem zahraničních věcí i dalšími aktéry škodlivý, protože způsobuje nečitelnost pro naše partnery.[1]

Česko přitom má v mezinárodní politice co nabídnout, disponuje znalostmi a kvalitními odborníky v diplomatických službách i mimo ně a tradicí boje za lidská práva i historickou solidaritou s partnery.

Nejsme proaktivním tvůrcem zahraniční politiky na úrovni EU a mnozí naši nejvyšší představitelé podporují autoritářské režimy a tolerují porušování lidských práv.[2] Obchodujeme s takovými státy bez odpovídající reflexe situace v jejich zemi. Navíc jim členské země EU včetně Česka dodávají vojenský materiál a technologie, které lze zneužít proti vlastním občanům.[3, 4]

Od dosažení velkých politických milníků v podobě vstupu do EU a NATO nemá Česko jasně definované velké a dlouhodobé vize a cíle zahraniční politiky.[5]

Naše vize

Prosazujeme zahraniční orientaci Česka na evropské a světové demokracie. Budeme přispívat k řešení globálních výzev, stavět se za lidská práva, přistupovat zodpovědně k obchodním dohodám, vývozu sledovacích technologií i zbraní a rozvíjet vztahy s partnery a nejbližšími sousedy.

Jak to chceme udělat?

  • Budeme aktivně přispívat do mezinárodních fór, jako jsou OSN, Světová banka či MMF, v zájmu řešení globálních změn a výzev včetně technologických či klimatických.
  • Podpoříme občanskou společnost, nezávislá média i disent v autoritářských zemích. Budeme dále nabízet útočiště bojovníkům za lidská práva.
  • Zasadíme se o pomoc utlačovaným skupinám všude na světě. K tomu využijeme naši i evropskou diplomacii, finanční podporu nevládním organizacím a cílenou pomoc konkrétním lidem.
  • Přijmeme českou verzi sankčního zákona trestajícího ta nejhrubší porušení lidských práv.
  • Prosadíme zákon omezující obchod s orgány a přidáme do českých zákonů mechanismy, které umožní skutečně uplatňovat sankce.
  • Nebudeme zásobovat autoritáře zbraněmi či technologiemi, které mohou být zneužity k potlačování lidských práv. Využijeme nová pravidla EU a důsledně dohlédneme za pomoci občanské společnosti na obchodní toky tohoto zboží.
  • Nechceme, aby byla EU útočištěm zahraničních oligarchů a jejich peněz, proto podpoříme příslušná opatření v rámci EU v koordinaci se spojenci (státy G7).
  • V obchodních smlouvách EU budeme klást důraz na udržitelnost, transparentnost a spravedlivé pracovní podmínky. Skrze obchodní sílu se zasadíme o přísnější dodržování lidských práv v autoritářských režimech.
  • Podpoříme aktualizaci zastaralých úmluv, včetně Úmluvy OSN o omamných látkách.
  • Budeme nadále prohlubovat obchodní spolupráci i diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a podporovat spolupráci na úrovni českých měst a firem.
  • Považujeme za důležité rozvíjení vztahů s nejbližšími sousedy EU, tedy státy západního Balkánu a Východního partnerství. Podporujeme perspektivu jejich členství v EU, demokratické reformy a vzájemnou obchodní spolupráci. Budeme rozvíjet dialog s českou občanskou společností v otázkách zahraniční politiky a lidských práv.

Kolik na to chceme času?

Bude to kontinuální proces během celého volebního období se snahou o dlouhodobý a udržitelný efekt.

Pro koho to chceme hlavně

Pro mladé

Blízké vztahy se zahraničními partnery rozšíří možnosti studia a práce za hranicemi, nejen prostřednictvím programu Erasmus+.

Pro zaměstnance

Díky členství v EU a dobrým vztahům s ostatními zeměmi lépe ochráníme práva a rozšiřujíme pracovní možnosti českých zaměstnanců v cizině.

Pro živnostníky a podnikatele

Právní stát bude nejen hodnotové východisko, ale i nutný předpoklad pro ochranu českých investic a českého podnikání v cizině.

Pro investory a exportéry

Díky hlubší integraci v EU, důležité pro dobré investiční prostředí, budou české firmy profitovat na trzích našich evropských partnerů.

Pro občanský sektor

Nevládní organizace budou partnerem české zahraniční politiky a jejich hlas bude slyšet.

Co pro to už děláme

  • Předložili jsme Poslanecké sněmovně návrh sankčního zákona na ochranu lidských práv.[6]
  • Prosadili jsme na evropské úrovni aktualizaci regulace vývozu zboží tzv. dvojího užití (civilní a vojenské), a omezili tak přístup autoritářských režimů k evropskému zboží, kterým by mohly potlačovat práva svých občanů.[7]
  • Přiměli jsme Ministerstvo zdravotnictví přehodnotit svůj výklad stanoviska k interrupcím občanek Evropské unie v Česku na základě omezení práv polských žen.[8]
  • Stavíme se dlouhodobě za lidská práva ve světě a neváháme je hájit nejen proti diktátorům či autoritářským režimům[9, 13], ale i v rámci obchodních dohod.[10, 11]
  • Představili jsme návrh zákona, který omezuje obchod s lidskými orgány.[12]
  • Prosadili jsme usnesení, ve kterém se Poslanecká sněmovna PČR distancovala od slov Vojtěcha Filipa, která poškodila dobré jméno československých legionářů v Rusku.[14]
  • Dlouhodobým tlakem jsme pomohli schválit zákon, který umožňuje české vládě prověřit strategické zahraniční investice s bezpečnostním rizikem.[15]

Na co se nás často ptáte

Nepoškodí nás orientace na lidská práva ekonomicky?

Česká republika je součástí nejsilnějšího obchodního bloku na světě[16] – Evropské unie. A stejně jako EU, stojíme i my na základních hodnotách, jako jsou právě lidská práva. Otázka tedy nezní, zda si vybrat lidská práva, nebo ekonomiku, ale proč nevyužívat silnou ekonomiku Evropské unie k tomu, abychom pomohli lidským právům v zahraničí. Máme v rámci EU dostatečnou vyjednávací sílu na to, abychom prosadili v obchodních dohodách jasné záruky zlepšení stavu lidských práv v zemích, s nimiž obchodujeme. Je to jen na naší vůli.

Proč chcete podporovat neziskovky, když jen berou peníze?

Na občanské společnosti stojí mnoho služeb, které by stát nezvládl sám zajišťovat, od sociálních po kontrolní (tzv. watchdog) činnost. Podpora činnosti nevládních, neziskových i dalších podobných organizací je znakem efektivního, sebevědomého a schopného státu.

Chcete tím Tchaj-wanem naštvat Čínu?

Čína je sledovací diktatura. Násilně aplikuje proti vůli tamních obyvatel svou politiku „jedna země – dva systémy“ na Hong Kong i Tchaj-wan. Vždy budeme podporovat svobodné a informované rozhodnutí obyvatel před útlakem režimů. Tchaj-wan je navíc demokratická, digitálně se rozvíjející země a pro Českou republiku dává smysl z hlediska výměny nejen technologického know-how rozvíjet vzájemné vztahy. Nenecháme si jinou zemí diktovat, s kým takové vztahy můžeme mít.

Chcete připravit české zbrojařské firmy o zakázky a lidi o práci?

Nikoliv. V konvenčních zbraních se zaměřujeme primárně na efektivnější kontrolu již nelegálního vývozu a dovozu, ne na nová omezení. Co se týče nových technologií, jako je biometrický dohled, netvoří takovou součást našeho exportu, aby se to reálně dotklo českých firem. Principiálně zároveň nemáme zájem o to, aby se vývoz takových technologií do autoritářských režimů stal důležitou složkou našeho exportu. Dopad na lidská práva zde dalece převažuje možné zisky. Měli bychom se spíše soustředit na obchod s našimi partnery v EU a NATO.

Jak přesvědčíte prezidenta, aby držel linku?

Prezident České republiky má naši zemi v zahraničí diplomaticky reprezentovat, za zahraniční politiku však stále odpovídá vláda (a implementuje ji Ministerstvo zahraničních věcí), což musíme jasně ukotvit v očích našich partnerů i dalších zemí. Kvalitní výkon diplomacie zajistí čitelnost naší zahraniční politiky pro všechny.

Proč nechcete dobré vztahy s Ruskem?

Máme zájem, abychom jako Česko i EU s Ruskem dobré vztahy měly, k tomu je však třeba dobrá vůle na obou stranách. Bez toho nejsou vzájemně výhodné vztahy možné.

Jaké nástroje podpory utlačovaným skupinám chcete používat?

Chceme využívat národní i společné evropské nástroje, konkrétně mimo jiné granty nevládním organizacím, diplomatická gesta (morální podpora, schůzky, demarše), účast diplomatů jako pozorovatelů na soudních procesech s aktivisty, humanitární pobyty, v případě potřeby udělování azylu či dočasné ochrany, zdravotnická pomoc (program Medevac).

Proč chcete řešit klima globálně, když jsme jen malá země a hlavní odpovědnost je na Číně a USA? Proč bych se měl/a zajímat o lidi na druhé straně zeměkoule?

80 procent světových emisí skleníkových plynů vypustily rozvinuté státy, ale reálné dopady klimatické změny zasahují především rozvojové země. Česká republika patří do první dvacítky největších emitentů skleníkových plynů. Klimatická změna představuje bezpečnostní, ekonomickou a humanitární hrozbu pro celý svět, včetně České republiky — projevy změny klimatu v podobě sucha, požárů, povodní atd. se dotýkají i českých občanů a krajiny. Jen do roku 2050 také přinutí k migraci asi 200 milionů lidí.[17, 18]

Budeme plnit klimatické cíle Pařížské dohody společně s dalšími členskými státy OSN. Žijeme v době globalizace, planeta Země je ve všech směrech propojená. Proto je nutné, abychom jednali koordinovaně a spolupracovali s ostatními státy světa. Změny klimatu jsou globální jev, který se nejvíce dotýká regionů, které jsou hodně zalidněné a už teď ohrožené nedostatkem vody a potravin. Proto lidé z těchto míst odcházejí. Velké migrační toky mohou ohrozit potravinovou bezpečnost. My, jakožto nejbohatší region, máme o světovou bezpečnost a stabilitu zásadní zájem.

Související body:

Klidně si to ověřte

[1]
Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Agenda pro českou zahraniční politiku. 2020. Dostupné zde.
[2]
Novinky.cz. Zeman: Autoritářské země mají lepší podmínky pro velké projekty. 2017. Dostupné zde.
[3]
Evropský parlament. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2017 o vývozu zbraní: provádění společného postoje 2008/944/SZBP (2017/2029(INI)). 2017. Dostupné zde.
[4]
NESEHNUTÍ. Zpráva NESEHNUTÍ o vývozu českých zbraní a vojenského materiálu do zahraničí za rok 2014. 2014. Dostupné zde.
[5]
KOŠTOVAL, Daniel. Krize české zahraniční politiky. Ztratili jsme jednotu a vizi v době, kdy je v sázce mnoho. Info.cz. 2020. Dostupné zde.
[6]
World Economic Forum. The Global Risks Report 2021, 16th Edition. 2021. Dostupné zde.
[7]
Piráti. Piráti hájí lidská práva: Volají po přijetí Magnitského zákona. 2019. Dostupné zde.
[8]
Piráti. Vítězství v oblasti lidských práv: Pirátka Gregorová dotáhla legislativu technologií dvojího použití. 2020. Dostupné zde.
[9]
Piráti. Polský zákaz potratů: Ministerstvo zdravotnictví ustoupilo tlaku veřejnosti i Pirátů a umožní Polkám interrupce v Česku. 2021. Dostupné zde.
[10]
Piráti. Den solidarity s Běloruskem: Piráti vyvěšují vlajky a plánují stupňovat tlak. 2021. Dostupné zde.
[11]
Piráti. Dohoda EU s Vietnamem upevnila tamní diktaturu. Dohoda s Čínou dopadne stejně, ne-li hůř. 2021. Dostupné zde.
[12]
Piráti. Mikuláš Peksa a Marek Hilšer chtějí bojovat proti obchodu s lidskými orgány. 2019. Dostupné zde.
[13]
Starostové a nezávislí. Rakušan: Sněmovna by měla odvolat soudruha Filipa z vedení a distancovat se od jeho slov. 2020. Dostupné zde.
[14]
Poslanecká sněmovna. Usnesení zahraničního výboru ze 43. schůze ze dne 30. dubna 2020 k novým informacím týkajících se výhružného dopisu velvyslanectví Čínské lidové republiky adresovanému Kanceláři prezidenta České republiky ve věci plánované cesty někdejšího předsedy Senátu J. Kubery na Tchaj-wan. 2020. Dostupné zde.
[15]
Respekt. Zákon o prověřování zahraničních investic nakonec prošel v původní verzi. 2021. Dostupné zde.
[16]
Evropský parlament. The European Union and its trade partners. 2020. Dostupné zde.
[17]
IPCC. Zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu. Dostupné zde.
[18]
Oli Brown: Migration and Climate Change. Publikace Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). 2008. Dostupné zde.
Navrhni úpravu